Pomoc se blíží

Klasika praví:

Kdo umí umí , kdo neumí učí, nebo radí........

Ekonomická krize, pár " moudrých" manažerských rozhodnutí a hle firma na tom není úplně nejlépe, ale nic není ztraceno, kolem Torra se vždy točí pár nezištných odborníků, kteří poradí , nastaví, případně doporučí zaručeně výhodná řešení a cena , ta je rozhodně příznivá. Sice by jste za ty peníze pořídili kvalitního krizového manažera , který by rok, intenzivně a na plný úvazek, formoval firemní procesy , honil líné , případně vykosil neschopné a rozhodně by ( při dobré volbě) přinesl čerstvý proud do zatuchlého rybníčku. No , ale to by nebyla taková legrace a proto my najmeme konzultanty univerzálního typu, kteří nám rozvrtají firmu na prvočinitele, poradí to, co sami víme, nebo co okoukali jinde a krom tučného honoráře si odnesou i spoustu informací a zkušeností, které lukrativně zhodnotí u dalšího zákazníka. Tento pricip můžeme pojmenovat : Perpetum radile ......

Poradenský maraton začíná... Rozeslat formuláře, které požadují zmapovat pracovní činnosti za celý rok. Zaměstnanci řičí blahem a horečně přemýšlí jak docílit toho aby vzorečky vrátily hodnotu plus minus odpovídající jejich úvazku . Je pravda, že někteří se s tím nemažou a výsledek z nich dělá kandidáty na léčbu workoholismu, ale nic není jak se zdá ... někdo holt kreslí čáru 2 vteřiny, jiný to pojme s hlubokým uměleckým záměrem a pro stejný výsledek potřebuje 3 hodiny. Pragmatici jsou v očekávání jak se odborní konzultanti vypořádají s kvantifikací kreativního přínosu. Ti co vykonávají činnost snáze měřitelnou se snaží odhadnout průměrnou délku úkonu, když je každý jinak časově náročný o proměnlivém faktoru rychlosti letité výpočetní techniky ani nemluvě. Management uklidňuje nervózní a reptající zaméstnance, že se to poddá , z výsledku budou mít užitek všichni a konečně někdo majiteli vysvětlí, co poctivým dříčům ztrpčuje život a budeme se mít všichni dobře protože nakonec i lenoši a bezmozci prozřou a dají se na pravou cestu spolupráce. Sami tomu sice moc nevěří, protože podobnost s ideologiemi typu Utopie Thomase Moora přes husitský Tábor až po spravedlivý komunismus není náhodná a nejen Dilbert ví, že : Rovnostářský řád prostě nefunguje.

Formuláře posbírány a je na čase přejít k dalšímu kroku , vytěžit maximum informací. Torr, který na nich obvykle sedí pevněji než kvočna na vejcích, je najednou velmi vstřícný a otvírá stavidla bez omezení. Poradci prolézají všechna oddělení , zkoumají procesy, logicky, měli by je optimalizovat , ale také obchodní metodiku , kde je jejich rada přínosná podobně jako když by kadeřnice mluvila do výrobního postupu automobilky. Zaměstnanci detailně ukazují svoji práci, hrdě prezentují svá různá vylepšení , doufajíc že konzultanti pochopí , kdo maká, kdo věci komplikuje a jaké procesy jsou nefunkční. Víra , že to povede k nastartování růstu, je však mylná, na to radilům chybí znalosti a zkušenosti.Hlavním úkolem je najít takové úspory , které , alespoň hypoteticky, převýší náklady za konzultace. A kde je najít nejsnadněji , ve mzdách, takže stopky do ruky a nenápadně začít měřit časy. Co na tom, že hlupáčci zaměstnanci demonstrují procesy na jednodušších příkladech, aby neplýtvali časem a mentální kapacitou dočasných kolegů. Sběračům dat svítí očička jako Harpagonovi nad truhlou plnou zlaťáků , získali poklad v balíku citlivých informací a ještě za to dostanou zaplaceno. Takže Dilbertova zkušenost : Poradenské firmy jsou experti na maximalizaci zisků, těch svých....

Informace jsou doma a nastává přesun k další fázi... dobré rady bez záruky. Je až neuvěřitelné jaké nápady padají, zvláště z poradenského benjamínka. Jeden by řekl, že pracují v úkolu, podle toho kolik zlepšováků dokáže vyplodit. A jsou to opravdu hodnotné postřehy. Shromažďujte dokumenty na jednom místě a roznášejte je do dalších oddělení naráz jednou denně, ušetříte průměrně čtyři cesty za směnu, každá v trvání 5-ti minut, takže 20 minut je doma. Pokud by firma chtěla ušetřit další čas, bylo by řešením rozjet projekt potrubní pošty, aby zaměstnanci nebloumali na chodbách vůbec. Sice bychom , vzhledem k velikosti firmy , byli světovou raritou v poměru nákladů, za její zřízení a udržování, na jednoho zaměstnance, ale jistě by se to dalo obchodně využít a vylepšit bilanci, pořádáním placených exkurzí do absurdistánu. Z pohledu marketingu by to také nebylo k zahození , reportáž ve všech hlavních zprávách v kategorii kuriozit, by jistě přitáhla pozornost k naší firmě . A jak známo : Negativní reklama, taky reklama a hlavně gratis....

Dalším geniálním poradenským trikem je variace na pověstné skořápky.Princip spočívá v tom, že jednotlivé činnosti z reportů jsou, jako známé kuličky, přesouvány od jednoho zaměstnance k druhému, aniž by ten druhý o tom věděl, takže aktuálně grilovanému chudákovy některé činnosti odebereme s tím , že je efektivní, aby je dělalo jiné oddělení. Jeho pracovní místo se tím pádem stane neobhajitelné, protože poslat par emailů , co zbylo, může kolega. U disponovaných jedinců zvolíme navíc možnost vyděšení vyhazovem a aktivujeme známý hujerismus. Ti, kterým jsou první činnosti virtuálně převedeny o tom neví, takže se s tím při jejich rozboru nepočítá a naopak je část jejich procesů virtuálně přesměrována na první skupinu a nyní se kruh uzavírá , nikdo neví kde je kulička . Většina pracovních náplní zmizela v černé díře přesunů , zaměstnanci vystresovaní představou, že pro ně není práce, jsou ochotni téměř k čemukoli ( přímo úměrně výši jejich hypoték) a ti co po čistkách zbydou, budou rádi , že krom všech svých původních úkolů mohou dělat zdarma i práci po vytříděných kolezích. Už Machiavelli věděl že Dáte-li lidem pocítit jak vratké mohou být jejich základní životní jistoty , lépe se s nimi můžete manipulovat.

Normované časy, to je nový fenomén, kdo by si myslel, že normy jsou výsadou výrobních procesů, kde lze každé činnosti přiřadit tzv. medián , průměrnou délku času, potřebného k provedení jasně definovaného úkonu, nenarazil ještě na poradce, pro které je časová kvantifikace alfou a omegou finální degradace schopných a kvalitních zaměstnanců. Není totiž důležité jak dobří jsou obchodníci, finančníci či jak dokáží reagovat na nastalé problémy a tím minimalizovat ztráty resp. maximalizovat zisky firmy. jediným a zásadním kritériem se stává čas a tak se dostávají do popředí ti, kteří se moc nezamýšlí a střílí bez přípravy jednu hloupost za druhou. Ti totiž vykazují vysokou míru fiktivní efektivity typu počet mailů za hodinu, co na tom, že nemají žádný faktický přínos. Tím se potrvzuje další Dilbertův princip : Není důležité jak dobře děláte svou práci, ale zda se u toho tváříte dostatečně zaměstnaně....

Všechno předchozí má , krom jiných pozitiv, velký vliv na krystalizaci charakterů jednotlivých zaměstnanců. Převládají dvě zásadní skupiny, ta první si je vědoma pradávné Svatoplukovy moudrosti , vytvoří semknutý kruh, kde si jako staří římští vojáci v"želvě" ( vojenská formace .... koukněte na Asterixe) navzájem kryjí záda, upozorňují co vše ještě jejich parťáci ze spolku dělají a v čem jsou nezastupitelní . Druhou hlavní , a bohužel i větší , hordu tvoří jednotlivci , rozhodnutí, za každou cenu , uhájit své místo na slunci, bez ohledu na to komu uškodí, takže nošení kávičky a domácích koláčů důležitým osobám, je ta úsměvnější část. Jak ale začínají poradci přitvrzovat, zdrsňují i metody, bují různé typy pomluv, jak ten či onen svoji práci nezvládá, ale já mám vše v absolutním pořádku a jistě bych mohla dělat i další práci za neschopné kolegy. V této disciplíně jednoznačně vede Mici. Na každého se usmívá, mluví jako medík, ale je to jak s masožravkami, vábí nic netušící oběti na sladký nektar a než se stačí rozkoukat jsou natráveni . Další taktikou jsou návrhy , pro dobro firmy, které předjímají výsledek poradenské taškařice a už dopředu mají řešení, samozřejmě výhodné pro navrhovatele. Stačí obé dostatečně dlouho opakovaně podsouvat, čímž se to Torrovi vetkne do povědomí a zafunguje osvědčené, že opakovaná lež se stává pravdou. Třetí skupinu tvoří zoufalci, kteří doufají, že když nebudou vyčnívat, čistky se jich netknou a oni zůstanou ve své šedivosti dále neviditelní. Z toho všeho vyplývá jedno zásadní upravené moudro: V nouzi poznáš nejen přítele, ale i krysu...

Po čase jsme se dostali do dalšího levlu, obchodní strategie. Celá myšlenka je pikantně okořeněna faktem, že ji bude řídit nejvyšší konzultantský guru Miloš, který v loňském roce zastupoval zájemce o Torrovu firmu. Z obchodu sice zatím sešlo, neb Torr nechtěl prodat své dítě na porážku, ale skeptik by řekl, že náhody neexistují a předpokládané nové postupy budou logicky směřovat k usnadnění odloženého prodeje . Samozřejmě za příznivých pomínek pro kupujícího, neboť firma v rozkladu je levná a Torr může být rád, že za ní vůbec něco utrží. V duchu tohoto záměru , došlo k sestavení týmu. Manžeři s výsledky jsou opomenuti a utajená strategická mise se koná mimo firmu, aby ani zrnko zdravé úvahy nemohlo infikovat propracovaný plán. Zato nechybí žvanivý Ruda , jehož taktika s nikým své nápady nekonzultuji, mohl bych se dozvědět, že jsou špatné, přináší firmě v posledních letech vysoké náklady za změny, které je nutné dodatečně udělat, aby nebyla škoda ještě vyšší. Také Víťa je žádaný člen týmu , jako odborník na úspěšnou likvidaci zahraničních klientů, má jistě tu správnou kvalifikaci, dle Milošových potřeb. Kreativec Evžen rozjede své velkolepé a nákladné vize, které sice nemají zákazníka, ale vypadají působivě. No a skupinku uzavírá Mici, jejíž jedinou kvalifikací je manželství s Rudou, který by s ní doma nevydržel, kdyby jí do skupiny neprosadil. Torr tomu bude asistovat v roli pozorovatele a opět se potvrzuje, že nikdy není tak špatně, aby nemohlo být hůř......

A hůř být opravdu může, pokračujeme jedním z možných scénářů: Ve firmě stále ještě zbývá dost lidí, kteří, vědomi si své platné smlouvy, střečkují , nejsou ochotni sklapnou podpatky a pořád ještě používají mozek , myslíc, že dobrý obchodní výsledek je to, o co by všem mělo jít. No a na ty je potřeba použít silnější kalibr, takže Torr, na doporučení Radagroup najímá bývalého bachaře Iva, který zavede disciplínu a všem , bez rozdílu, ukáže jak to má ve správné firmě vypadat. Takže žádné ohledy, pozitivní motivace, či snad lidský přístup, ale teror ve své nejčistší podobě. Zákaz soukromých mobilů, rádií, či jiných osobních věcí na pracovišti je jen začátek. Všichni zaměstnanci jsou sešikováni do lavic, podobných těm školním, židle jsou také dřevěné, aby se lidi moc nepovalovali a Ivo chodí jako nevrlý profesor a neustále kontroluje , co kdo dělá a jestli se třeba dlouho nezamýšlí, či něčím nerozptyluje. Jeho hlavním pracovním nástrojem jsou stopky, kdy neustále měří a zanáší do evidence, kdo a jak plní normy předepsané Radagroupem. Dotazy jsou povoleny jen na vyzvání a každý jedinec má, dle své funkce, povoleny 3 - 5 otázky denně. Člověk byl ponížen na úroveň nesvéprávného robota, což donutí k dobrovolnému odchodu i ty největší zatvrzelce. Takže po několika měsících dočasného Ivova působení ve firmě zbyla sotva třetina vyděšených neurotiků, kteří dělají co se jim řekne a když je Ivo konečně odejit a pracovní podmínky se mírně zlepší, jsou tak zahlceni vděčností, že by pro Torra zachránce udělali prakticky cokoli. Firma sice nefunguje a levný prodej je na spadnutí, ale Torr si se skupinkou svých věrných nohsledů může založit nový podnik, fungující na principu kultovního vůdce a jeho oveček, které budou pracovat do úmoru, aby byl jejich velitel spokojen.