Úvahy o životě a jiné....
Sociopaté kolem nás
Aneb typy, před kterými existuje jen jediná obrana......... útěk! Pokud utéci nemůžete, je třeba se obrnit absolutní ignorací dané osoby. Hlavně se nesnažte pochopit jeho nebo její pohnutky, případně příčiny jeho/jejího chování.
U sociopatie existují, stejně jako u jiných psychických poruch, různé úrovně. Ale i ta nejmírnější forma dokáže vybranou oběť totálně odrovnat. A je úplně jedno, jak moc jste psychicky odolní. Zdatný sociopat dokáže psychicky rozložit i celý kolektiv. Potkala jsem v životě pár takových jedinců, naštěstí jen v zaměstnání, ale i to stačilo. Pokud máte takového člověka za partnera, tak to může jít i o život.
Jak poznáte sociopata? Ze začátku to není vůbec snadné. V první fázi kontaktu, která může trvat celkem dlouho, je takový člověk až nečekaně přátelský a plný pochopení, i když mu z toho zjevně neplyne žádná výhoda. V tom se odlišuje od vcelku neškodného "Hujera". "Hujeři" se snaží zalíbit nadřízeným, či vlivným kolegům, sociopati naproti tomu vlídně vítají nováčky, stávají se vrbami outsiderů či extrémně podporují nové podřízené.
Všichni takoví lidé jsou vděčnou kořistí začínajícího sociopata, rozvinutý typ si troufá i na silnější jedince a první skupinu mají jen tréninkově, či k rozehřátí.
Když Vás takový člověk zhypnotizuje pochopením a vy máte pocit, že jste našli přítele či partnera, který Vám plně rozumí a skoro nechcete věřit svému „štěstí“, přijde ledová sprcha, která je o to ničivější, že Vás zastihne absolutně nepřipravené a vy jen koukáte a vůbec nechápete co se děje a jak se z Vašeho Dr. Jekkyla stal mrknutím oka Mr. Hyde. Záleží na vyzrálosti a rafinovanosti oné osoby jak dlouho Vás nechá kolébat se na obláčku nevědomosti. Nejnebezpečnější jedinci Vás dokážou udržovat v iluzi i dlouhé měsíce, zvláště v partnerských vztazích, to si počkají, až na nich budete plně závislí (buď Vás postupně izolují od Vašich přátel a rodiny, nebo si s Vámi pořídí dítě) a pak udeří. Psychický a někdy i fyzický teror studovali pravděpodobně u nechvalně známých tajných policií. Ten vždy ochotný a chápavý jedinec se mění na stvůru vytahující a současně demagogicky překrucující informace, se kterými jste se mu, hlupáčci, sami svěřili, útočí na Vaši sebedůvěru a snaží se Vás totálně zdeptat, aby mohl čerpat potěšení z Vaší bezmocnosti a zoufalství. Když se, zvláště v počátcích, odhodláte k radikálnímu řezu a takového člověka odstřihnete, okamžitě změní taktiku. Opět je z něj omlouvající se Dr. Jekkyl, zdůvodňující své jednání zkratem, stresem a dušujícím se že to byla vyjímka, nebo, zvláště v pracovních vztazích, se tváří jako mílius, jako by se nic nestalo, vtipkuje a vy jen koukáte, zda se Vám to nezdá. Jakmile, ale „vyměknete“, tak opět přijde psychologický teror a to se opakuje tak dlouho jak dlouho to dovolíte. Sociopat si z Vás prostě udělá takové jo – jo a pak si s Vámi pinká dle libosti.
Jako ochrana fungují: 1) rozvětvené sociální vazby, kdy Vás rodina a přátelé podpoří, když to potřebujete, 2) zdravé sebevědomí, 3) nepouštět si hned příliš blízko k tělu extrémně empatické neznáme lidi. A když už se Vám taková osoba vetře do života, nedejte na sliby, omluvy a rádoby vtipné zlehčování hulvátského chování, odejděte a pokud to, zvláště v zaměstnání, nejde, vystavte mezi vámi zeď strohé asertivní zdvořilé formálnosti.